AKTUALITY

Informace o Vitorazsku

Vážení návštěvníci našich web-stránek,

     rádi bychom Vás seznámili s občanským sdružením oddílu TJ Vitoraz Tušť o.s., jehož kořeny sahají k létu páně 01.08.1952 (první písemně doložený záznam).   Již od tohoto data se oddíl TJ Vitoraz Tušť aktivně věnuje různým sportovním a společenským činnostem. Příkladem jsou dochované zápisy z minulého tisíciletí. V roce 1959 proběhla terénní úprava na výstavbu hřiště pro lední hokej, jehož registrace je zaznamenána v následném roce 1960. Mezi společenské aktivity patřily maškarní průvody a později i taneční zábavy na letním parketu. Rok 1980 byl rokem tenistů. Výstavba dvou tenisových kurtů rozšířila oddíl o další sportovní činnost. V roce 1995 byl zahájen dvoudenní pětiboj (stolní tenis, nohejbal, tenis, volejbal, fotbal).

     Do nového tisíciletí 2000 vstupují noví členové, kteří se nadále věnují a starají o chod oddílu ve stejném sportovním duchu jako dříve naši předchůdci. V současné době se snažíme udržet a zlepšovat sportovní aktivitu a společnost pro lepší rozvoj venkova v obci Tušť. Za dlouholeté působení oddílu TJ Vitoraz Tušť o.s., patří velké „DÍKY“ všem členům, kteří se kdy podíleli a podílejí na jeho udržení.

    

Naše sportovní aktivity: turnaje (tenis, nohejbal, malá kopaná) v zimě hala v Suchdole nad Lužnicí

Naše společenské aktivity: dětský den, stavění májky-čarodějnice, různé míčové hry pro děti

 

Historie Vitorazska

     Jihočeskou vesnici Tušť dělí od sousedního Suchdola řeka Lužnice. Okolnímu kraji se říká Vitorazsko - podle města Weitra, které leží za rakouskou  hranicí a česky se nazývá Vitoraz. Klidná a bezpečná Lužnice je už po generace každoročním cílem, vyhlášeným útočištěm a zdrojem potěšení vodáků,  rybářů a turistů. Jenže zdání klame. Vitorazsko je z historického hlediska chudý kraj. Na místních blatech se příliš nerodí a hospodářství tu není výnosné. 

     Těsně po válce, v květnu 1945, nebyly břehy Lužnice klidné ani bezpečné. I na Vitorazsku úřadovali partyzáni, tedy muži se zbraní v ruce vybavení takřka neomezenými pravomocemi. A dále tak zvané Revoluční gardy - ozbrojené oddíly československých občanů. Neměly žádného ozbrojeného protivníka. Společně čistili pohraničí od civilních osob, které se za války přihlásily k německé národnosti. Jejich zákroky dopadaly na lidi bezbranné a nevinné, často ženy a děti. Partyzáni a gardisté se nezdržovali s vyšetřováním a rovnou sahali k násilí. Zmíněná obec Tušť byla dějištěm mimořádných krutostí. Některé z obětí na Vitorazsku dosud žijí.

     V Tušti se to nejkrutější odehrálo 24. května 1945. Po narychlo svolaném zasedání lidového soudu a zjevně zmanipulovaném procesu, který ani nelze nazývat řádným procesem, tam podle svědků jeden z vesničanů za asistence partyzánů pozdě v noci postřílel 14 lidí, z toho dvě ženy. Tento masakr není neznámý, ale nikdy nebyl do důsledků vyšetřen, i když první pokusy se datují už do konce čtyřicátých let. Ani po listopadu se nepodařilo obžalovat, natož odsoudit viníka či viníky.

     Historik Ján Mlynárik vydal v roce 2005 o tušťských událostech obsáhlou a objevnou knižní studii, ve které objasnil řadu souvislostí spojených s vraždami oněch čtrnácti lidí, ale přesto zůstává kolem násilností na Vitorazsku dost neznámých. Například ještě před popravou oněch čtrnácti Revoluční gardy postřílely v Tušti jiné tři lidi. Dodnes s jistotou neznáme hrob těchto tří osob. Více v Příbězích 20. století, které připravil Adam Drda.

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode